Nikdo se tam nepohyboval, to bych viděl. Klečel jsem v trávě hned u cisterny. Náhle se ozval zvuk, který mě teda opravdu vyděsil. Jakési chrochtání a mlaskání. Znělo to někde za pecí. Hlasitě tam šustila tráva a řinčely tam o sebe plechovky, to poznám. Upřímně..neměl jsem odvahu si ani lehnout na…
Po zastřelení tý bytosti jsem zůstal chvíli stát a nepřítomně zírat na její mrtvolu. Palice se mi motala a za chvíli se dostavila i bolest prstů. Dlaň byla rozedřená do krve a v konečcích prstů zaražené kusy střepů. Ta bolest byla příšerná a já se začal klepat. Nebudu lhát, že mě vytryskly slzy.…
,,Jestli se ti to stalo už dřív, tak to nemusel bejt nutně Kontrolér," konstatoval po odhození nedopalku ,,Tady se to děje často, ale spíš ve formě snů. A hlavně hlouběji v Zóně. Ale abych šel k věci. Kontrolér se mu říká proto, že díky nějaký nepochopitelný síle, asi telepatii, dokáže kontrolovat…
Deník stalkera – díl patnáctý Tráva byla po dešti mokrá a zima mou třásla jak osikou. Vedle mě ležely nějaké pneumatiky a..asi deset metrů vpředu, stál vrak náklaďáku. Lehl jsem na břicho, připravil se vyrazit…a najednou mě to trklo! Zalovil jsem v kapse u bundy a vytáhl zapalovač a z druhý kapsy…
Deník Stalkera – Díl jedenáctý Déšť se mi jako jehly zabodával do obličeje. Cesta byla šíleně rozpraskaná a šlo se mě špatně. Ani nevim, jak jsem tudy mohl běžet a nezakopnout. Ušel jsem pár metrů a nalevo ode mě se vynořila nějaká plechová maringotka, úplně sežraná rzí. Vedle ní se válely sudy a…
Deník Stalkera – Díl desátý To stačilo, abych se konečně probral a zjistil, že jsem úplně zapomněl na Wolfa. Ten příběh mě tak dokonale zhypnotizoval. Moc daleko jsem ani nedošel. Návrat do vesnice byl rychlý..ještěže všichni byli zalezlí v barácích, jinak bych asi sklidil posměch. Mé kroky…
Deník Stalkera – Díl devátý ,,Ten vlak prej údajně vezl písek, ještě ho tam dost leží…sám uvidíš." ,,Mluvils o stalkerovi.." řekl jsem netrpělivě ale on mě přerušil. ,,Ještě se k tomu dostanu. Asi sedm let po výbuchu vláda poslala k tomu místu armádu. Něco horečně hledali, ale asi to nenašli.…
Deník Stalkra – Díl čtvrtý „Do prdele…“ problesklo mi hlavou. Asi 30 metrů přede mnou se objevili dva psi. Kéžby byli normální, těmhle stalkeři říkají Slepí Psi. Prej sou vážně slepí, ale mají vyvynutej sluch a čich, takže pro zelenáče jako já, jsou nebezpeční. Přemýšlel jsem co mám dělat. Vrátit…
![stalker-shadow-of-chernobyl[8]_1307382508.jpg](http://www.aumojekoule.net/images/articles/small/stalker-shadow-of-chernobyl[8]_1307382508.jpg)
Ležel v trávě s rozhozenýma rukama. Jednu měl ošklivě roztrhanou, levá noha mu chyběla. Kapucu měl stále na hlavě a skrze okuláry masky na mě civěly vytřeštěné, krví podlité oči. Podíval jsem se na stroj z druhé strany, byly v něm díry po kulkách, velké jako golfový míč a to znamenalo..že ten…
Deník stalkera – díl čtrnáctý Ani nevím, jak se mě povedlo vydrápat se přes tu kupu bordelu. U okna stály regály a na nich naskládané nějaké železo. Napadlo mě schovat se za ně, ale to bych je musel odsunout. Ten hluk by mi rozhodně nepomohl a ani bych se pořádně neschoval. Všecko se dělo strašně…
